|
|
Zločin agrese v římském statutu mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
host ::
RSS.